Srdeční záležitost
Jako první si zaslouží úvést náš první pejsek, tedy spíš fenečka
Viky
Viky je hrubosrstá jezevčice, přiťapkala k nám, když mi bylo osm, doprovázela mne tedy mým dětstvím, dospíváním, maturitou, přijímačky na výšku, první pracovní pohovory... Prožila zatím mé nejdůležitější části života a dovedla mě hlavně k velké lásce ke zvířatům a hlavně ke psům...
Viky bohužel dne 21.2.2010 navždy odešla...byla ve výborné kondici, ale tento den se probudila jinak...byla apatická, skleslá, pravděpodobně selhával nějaký orgán. Večer usnula... následují den měla nádherný pohřeb, leckteří lidé by jí ho mohli závidět, byli svolání sousedi, kteří ji znali a jezdili s ní na vodu, sešla se rodina, kolem vykopané jámy byla pádla a u toho její fotka, hrála písnička Yesterday od Beatles a každý jsme si hodili loupatou hlínu...rozloučení bylo krásný, stejně tak jako jejích 14let života mezi námi.
Lucky
Díky Vikynce jsem se začala o psy a výcvik jako takový více zajímat, hrozně moc jsem obdivovala německé dogy, jak se říká, je to takový Apollo mezi psy a můj velký sen se mi jednoho dne splnil... Přivezla jsem si až z dalekého Brušperka u Ostravy krásné sedmitýdenní štěňátko modrého pejska Prima od Řeky Ondřejnice, doma však nazývaným Lucky. Účastníme se i výstav a spousty dogařských akcí, např. výcvikové tábory pro německé dogy, doprovází mě, kde je to jen možné. Až samotný Lucky mi ukázal, jaké dogy jsou a co to vlastně pojem doga je... Je prostě jiná a nejen její zjev, ale hlavně její povaha jí dělá vyjímečnou. Doga je na celý život a toto pravidlo platí i pro mě...
Ellis
slovenský teplokrevník
Moje malá velká vášeň je tak trošku svéhlavá kobylka Ellis slovenského teplokrevníka. Sice s námi přímo nesdílí obývák, ale má své místo na pastvině s jinými soukromými koníky a právoplatně patří do naší rodiny. Jízdárenská práce jak mě, tak Ellis moc nebaví, nejradši máme takové to "lesní jezdectví" :)